POZOR: Tyto stránky se zabývají problematikou bytového vlastnictví podle právních předpisů platných do konce roku 2013.

Půdní vestavby, střešní nástavby

Půdní vestavby a střešní nástavby jsou pro vlastníky bytových domů jednou z nemnoha možností, jak získat zdroje pro nezbytnou rekonstrukci a modernizaci, a to především v domech, ve kterých nejsou žádné nebytové prostory. Je tedy důležité správně načasovat poptávku na investora výstavby, to znamená zahájit poptávkové řízení v době, kdy dům opravy skutečně potřebuje.
Za poskytnutí ploché střechy pro střešní nástavbu, či půdních prostor pro půdní vestavbu, lze v zásadě od investora požadovat nefinanční plnění formou provedení oprav a modernizace domu (opravu fasády, výměnu oken, výměnu stoupaček, výstavbu výtahu apod.) nebo finanční plnění formou kupní ceny či dalšího členského vkladu. Finanční plnění s sebou ovšem nese několik nevýhod v podobě vyšší daňové povinnosti a inflace, pokud nebudou prostředky ihned proinvestovány. V tomto případě se navíc prostředky následně utratí za úhradu oprav a modernizací firmě, která si samozřejmě vyúčtuje i zisk. Toto řešení je tedy méně ekonomicky efektivní. Na druhou stranu nefinanční plnění dává vlastníkovi domu lepší vyjednávací pozici, neboť investor při provádění výstavby sám sobě zisk neúčtuje, neboť jej kalkuluje až do prodeje finálního produktu (nových bytů) a protiplnění tak od něho může být požadováno vyšší. Ať už si ale vlastník domu vybere kteroukoli variantu, základem je poptávkové řízení.
Aby bylo poptávkové řízení na investora co nejefektivnější je důležité držet se alespoň základních, praxí ověřených pravidel.
1) V úvodu poptávkového řízení je dobré stanovit nižší výši protiplnění a získat tak do řízení větší počet uchazečů. Empiricky vzato firma, která se již výběrového řízení účastní, je mnohem více ochotna cenu nabídky zvýšit, než přistoupit hned od začátku na vysokou cenu. Na druhou stranu prostory pro vestavby a nástavby jsou však natolik lukrativní investice, že není nutné stanovit úvodní cenu na úplné minimum.
2) Poptávkové řízení by mělo být vedeno s částečně "otkrytými kartami" tak, aby každý účastník věděl, kolik nabídl jeho konkurent.
3) Vlastník by měl před zahájením poptávkového řízení zjistit alespoň minimální informace o možnostech stavbu provést. Důležitým činitelem jsou možnosti vydání stavebního povolení jako jsou požadavky stavebního úřadu na zajištění dopravy v klidu (parkování), výšková regulace území, stanovisko památkářů apod. Většina investorů totiž právě na tyto informace váže výši své nabídky. Vlastník si přitom alespoň obecně učiní názor na možnosti investiční akce, které promítne do požadované výše plnění.
4) Mějte připravenou stavební dokumentaci k domu. U půdních vestaveb je pro investora důležitý zejména půdorys a řez posledního patra a půdy, u střešních nástaveb pak ještě skladba střechy. U obou typů je také dobré mít připravenu dokumentaci základů. Pokud ještě dokumentaci nemáte, pak nejjednodušší způsob jak ji získat, je navštívit archiv místně příslušného stavebního úřadu.
5) Nabídky investorů neposuzujte výhradně na základě výše nabídky, vybírejte také podle jejich preferenčních projektů, nabídnutých záruk, předpokládané délky výstavby apod., přičemž extrémní údaje(ať už vysoké či nízké) vždy pečlivě zvažte.
Uvedené body jsou jenom velmi stručným vyjádřením základů vedení poptávkového řízení, jehož výsledkem by mělo být uzavření smlouvy o výstavbě s nejúspěšnějším účastníkem. Tvorba smlouvy o výstavbě je pak sama o sobě velmi složitý právní vztah, který by měla řešit výhradně osoba s velmi dobrými znalostmi této problematiky, což automaticky neukazuje na osobu s právnickým vzděláním.